mizim a zase se objevuju
jako bych blikal
sněhový vločky náhodnejma cestama
dopadaj mezi už spadlý
vypadá to jako velká sněhová hora
jako rozsáhlá obydlená krajina
na kterou přilítaj neznámý bílý dopravní prostředky
v nich depeše, nějaký signály, nebo domorodý lidi
přilítaj ze všech stran
foukne vítr a všichni přizpůsoběj let
mizim, nejsem tu a pak se zjevim
s vyplazenym jazykem
dopadne na něj vločka.
před oknem je závěj, malý bílý plavidla
se vracej do svejch domovů.









