hele kámo brácho, všechno je do tří. třikrát a dost, rozumíš? tyvole
na to já věřim. né fakt! fakt. V létě se na Záplavách topil jeden
frajer ne? a normálně, skočila pro něj jeho máma. Tlustá ženská, nesrala
se s tim, dyž de vo dítě tak neváháš, neřešíš, jestli si tlustej nebo
co, jestli to dáš, prostě skok. no a hovno, co myslíš, nedala to. Nakonec
sem pro ně pro voba skákal já. Bez keců, normálně, čumim na to a vidim,
že se topí i vona, tak skok. První ten kluk, druhá ta jeho máma a třetí
já. všechno se počítá do tří. jako na schovku: raz dva tři už jdu! tři
dva jedna teď!

řiká kluk, kterej sedí v boxu vpravo. Takovej je vietnamskej western bar
v 9 večer. Zleva běží Evropská liga z plazmy, fotbal, AS Řím, vpravo
Jackson z jukeboxu, vpředu noční předměstí, výloha, stolek, ulička, muj
stůl. Kluk s kšiltem rovně nad čelem, Iličič střílí úvodní gól,
nikdo se tu neraduje. Western rules.

Ty vole, no a jednou stojim v káře, nakalenej, v noci jedu z pabu a
slyšim ňáký tůůů tůůů, tůůů. pičo a koukám: vlak! normálně,
čumákem sem stál do kolejí, sem moh bejt rozpáranej. na poslední chvíli
sem couvnul. by mě smet jak hovno né? A teď před měsícem, co je teď?
březen, no tak před měsícem, to sme jeli vod Bláhiče a tůů tůůů.
zase, fakt!! nekecám. Uhnul sem uplně namaštěnej, ňákym snad už osmym
smyslem, nebo jakym. zpátky, couvačka, jinak by nás to šrotlo. na
plecháčka ne? chápeš to? prostě 3× a hotovo. dvakrát to dáš a třetí
je koncovka. tak to je zařízený. tři dva jedna! Ňáký černý kočky přes
cestu, tomu nevěřim ne? Přejetá černá kočka přes cestu, to mi je jí
líto, dyby přeběhla tak sem radši, protože si nemyslim, že by to
přinášelo smůlu. Ale počítání do tří, to je daný.

řiká kluk s kšiltem, vostatní na něj koukaj, přikyvujou v boxu
vpravo, v boxu vlevo je prázdno, stolek přes uličku přede mnou vosamělej,
za výlohou venku noční předměstí a tam někdo někde vodpočítává:
nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát, už jdu teď.

A raz dva tři, tff: Billie Jean is not my son!