ráno, 1. jarní den
nebe, nebe
tikání hodin v obýváku
spoustu tvarů kolem
na všechny sáhnout, na všechno šahat
mám ruce a na rukou mám chlupy a vrásky
nebe, když jsem nebe, můžu bejt i ona? fíkus?
můžu bejt fíkus, nebo už jsem?
někde hluboko ve mě neexistuje čas. vůbec žádnej
hodinky tikaj, ale čas neběží
hluboko ve mně je nebe, tma
božskej neutrál
veškerý možnosti
ještěři a vopice a my lidi
to všechno se děje v jedný chvíli
jakoby čas celou dobu stál
vykoukl jsem ze tmy
a pozoruju, co všechno je možný
mám ruce, do kterých vedou žíly
čas stojí, jdu na všechno sáhnout a ke všemu čuchnout
povídáme si
větve stromu před oknem se hejbou
nemůžu psát, jsem u vytržení
olíznout si ruku, je trochu slaná
kde jsou asi teďka rorýsi?
může se do nich vcejtit? jsem rorýs?
Asi ne, ne přímo on, ale i v nich
stojí čas, je božskej neutrál
a nekonečný možnosti
i v nich je tma
ta samá
stovky, tisíce rorýsů, malejch tělíček
nesou nad horama v sobě stovky průzorů do nekonečna
tisíce maličkejch nekonečen, tmiček
a já, ta samá
v podobě člověka, o tom píšu
a písmenka, hieroglify jsou ptačí zpěv, rorýsí pištění
jak jsem si olízl ruku, zježily se mi chlupy
tohle je tma. takhle barevná, takhle živá
takhle jí vidíme. rorýsem a člověkem
jakej je rozdíl mezi spánkem a smrtí? a životem?
nekonečno, nezačátečno, průběžno
sakra podle nějakýho zákona zachování energie, hmotnosti, nebo čeho
musí logicky bejt nekonečno, musí neexistovat čas!
a stejně logicky teda i neexistovat vůbec nic a nebo to bejt furt
život je nekonečná halucinace
tisíce maličkejch průzorků do nekonečna
letí nad horama, aby tu pak celý léto pištělo mezi panelákama
pískání, jako psaní, jako ty mý hieroglify
protože mnou tma nepiští, já nemám zobák!
zavřu oči a na pár časoprostorovejch vteřin umřu, zmizim, ponořim se do
boha všemohoucího
abych si ověřil že se vůbec nic nemění, nezměnilo,
že je klid, všechno platí
mý dědkové a pradědkové a přesličky a baletky a mořeplavci
všechno to tam je. teď a vždycky.
pak zas oči otevřu a jsem někde tady
psací průchod do tmy
sedim a tělem mi cirkuluje krev
až umřu olízni si ruku
taky jsem si ji teď olíz!
Kladno, 21.3. 2013, 9:51:15, 16, 17, 18, 19, 20









