No ahoj! franto? já volám kvuli tý cibuli víš? jak u nás máš, sem ti
jí koupil vod toho soukromníka víš?
Nojo, honzo, promiň, to je skvělý, já na to uplně zapomněl, že sem si jí
vobjednal, no jo vlastně. tak super, tak já se pro ní stavim někdy
v tejdnu.
No tak jo, víš, já aby ti tady u nás neshnila.
Jasně!

Čoveče franto, máš u nás tu cibuli, ty vole dyť ti to tady shnije!
Ježiš, honzo sory, já sem blbej, já na to furt zapomínám. já vim, že jí
tam mám u vás, vždycky na to myslim, a pak na to zapomenu. zejtra se u vás
stavim jo? seš dopoledne doma?
Sem.
No tak super, přídu dopoledne a vezmu si to. kolik jí vlastne je?
No pět kilo schtěl, tak 5 kilo.
Jasně. tak diky, tak zejtra!

Ty vole franto, ja volám kvuli tý cibuli, máš furt u nás tu cibuli!
tady je teplo člověče, tady ti to splesniví. já to mám ve špajzy, 5 kilo
cibule, nemůžeš se pro to stavit? minule sem tě čekal…
Do prdele, sory honzo, já sem fakt blbej, já mám mozeček fakt jak vrabeček
asi. já na to zas uplně zapomněl. já teď řešil spoustu věcí, bylo mi
blbě víš? a tu cibuli sem uplně vypustil. seš doma? du tam!
No sem, tak přiď, ale přídeš jo?
No jasně, že přídu, už si du pro bundu a běžim k vám.

Franto?
Honzo?
Ta cibule! shnilo ti to tady ty vole! sem ti minule už vařil kafe, kdyžs
řikal že už deš a musel sem pak vobě vypít. to je fakt nahovno, mám
shnilej pytel cibule ve špajzy, du to vyhodit.
Honzo, no to je hrozný, to je fakt hrozný vo de mně, no co ti mám říct,
posledně já už k vám fakt šel, ale, no to je jedno, nebudu se tady teď
vykroucet, to sem fakt podělal, tak sem to podělal, fakt promiň.
No nic, mě je to jedno, já to tady měl měsíc, šahal sem na to, viděl, jak
to pomalu měkne a teď to zas vyhodim. jenom škoda tý cibule viď? to byla
fakt dobrá cibul, von jí má ze zahrady, to neni stříkaný, a pak to tady
shnije zbytečně na podlaze v mý špajzy, víš? dybych to věděl tak já
bych jí sněd viď! ale tys furt řikal, že přídeš no tak.
Já vim, no. fakt promiň honziku.
Dobrý, dobrý no. teď mi nabízel, jestli nechci brambory, ale to já se tě
ani už neptám viď? to už je asi zbytečný s tebou viď?
No hodily by se mi, za kolik je má? a nebo ne, máš pravdu, to by zase dopadlo
jak teď. ale já sem fakt už v tomhle hroznej. to je to samý se mnou jako,
víš já měl plotýnky v prdeli teď, měl sem jít na operaci, měsíc sem
to vodkládal, ale nakonec sem musel, šel sem tam, před vrátnicí, než sem
zašel do areálu, sem si koupil lahev rumu, že se připiju, ať se nebojim
víš? sed sem si na lavičku v parku, v nemocnici, votevřel sem to, já
nesnášim, že by se ve mně měl někdo vrtat, sem se musel trochu připít,
kurva ty plotýnky mně už ale takovou dobu ničej, už tak dlouho mně to
uplně vodstavuje, že vim, že se s tim musí něco dělat. já tam šel, ale
jak sem se na to psychicky na tý lavičce chystal tim rumem, tak sem skončil
vožralej na tý lavičce, usnul na sluníčku, zbudil se vodpoledne a šel
domu. plotýnky posraný. tak příště. a nebo se na to vyseru, ať třeba
chcípnu, jestli mám chcípnout na plotýnky, tak ať! lepší než někoho
nechat ať se ti vrtá vevnitř v orgánech. No a takle já všechno
vodkládám a posouvám před sebou jak tmu a voni ty věci pomalu hnijou a
rozkládaj se sami. já se musim napravit, vim to, ale to taky vodkládám.
takže ta moje náprava už taky určitě shnila jak ta cibul. honzo, prosimtě
za kolik má ty brambory? já tam zajdu, fakt, začnu těma bramborama novej
život. ty vole fakt jo!
Franto no má je prej 3 koruny za kilo, tak já ti můžu vzít no. ale
jako..
Tak mi vem 20 kilo honzo a já se za tebou teď fakt stavim a dáme to kafe a
to je jasný. fakt, novej začátek, novej život, a pudu na ty plotýnky a už
nic netlačit před sebou! jasný!

Franto?
No?