Rozdělov je sídliště z padesátejch let. Je to tu jak v kempu. Když
jdu v podvečer mezi bytovkama, jenom čekám, kdy pudou lidi s ručníkama a
kartáčkama na zuby k umývárnám.
Ve venkovní hospodě sou plastový bílý židličky a tři lidi a jeden
vypráví, že Karel vždycky přijde už nalitej a řekne mu: čau, potřebuju
rum. A von opáčí: Karlíčku, nic ti nedám, ty se zas zničíš a budeš mi
nadávat, že sem antikrist a že mě přibiješ hřebama nad pípu.
já sedim na plastový židličce, vokolo jdou ženský s ručníkama přes
ramínka a čistěj si zuby. svítí slunce v půl sedmý, no to sou věci,
bude večerka.
Z vedlejšího stolku pokračujou: No ale to víže mu naleju, a ten magor jich
vypije 20, naklopí to tam jako by se nechumelilo, dá dvě piva na zapití a
že koupí ženě nanuky. De k chlaďáku, veme si deset těhle pro manželku,
já na něj Karlíčku, to seš hodnej, že na Anču taky myslíš, a von
řekne: To víš, no ale co si pak dám já? Máš něco k jídlu? Mám. A von
vrátí nanuky nazpátek, zavře chlaďák a vobjedná si sekanou a dva rumy a
pivo. Karlíčku neblbni, já taky musim zavírat. A Karel začne: ty
antikriste, tebe by měli přibít nad pípu hřebikama.
Chápeš to? von je hodnej, ale von se vždycky totálně rozstřelí a pak ho
neutáhneš.
Já sedim na bílý plastový židličce, řikám si, že děti tady museji mít
moc dobrý místo na hraní v tomhle chánově, rozdělově, balkónově. Je to
tu totiž jak na táboře, v kempu. Rybáři maj nahozený pruty ze stoliček
před vchodama, zejtra bude dýza. Teď je před večerkou a Karlíček si brzo
příde, že potřebuje rum.

dobrou noc, hud.