z věžáku visí Vlajka ze sedmýho patra až k šestýmu. Velkej
komunistickej barák se tyčí k obloze v široký komunistický ulici, voněj
šeříky a vlajka je jak vytetovanej zamilovanej obrázek na pískový kůži
obra věžáka.
Ty, který ještě za celý jaro nesešli z chodníku, aby si přivoněli
k nějaký kytce, sou už asi trouchnivý. Ty, který do teď nevědi, jak
dělá kosák, když je rozčílenej, sou trouchnivý a suchý a pohřbený za
živa. Když skončí hokej, člověku dojde, že to né on, to hokejisti
vyhráli, to voni makali a vypotili si slávu a euforii, zatímco, člověk
ležel, seděl, přehazoval nohu, kypřil si polštář, pil pivo, čučel,
zíral, čučel, zíral. Když jde po hokeji do koupelny na záchod, zjistí,
že proseděl 2 hodiny na infuzi. To oni hýbou věcma a já sem ten, kým je
hejbáno.
Je proto myslim nutný po zápase jít a taky něco udělat. Aspoň nějakou
blbost, něco, kdy sám uvedu věci do chodu, kdy se začlenim do nějakýho
děje. no ne? Dneska po Americe (4:2) můžem každej něco zkusit
vlastnoručně vyhrát a pak si můžem napsat do guestbuku, jaky to bylo,
navrhuju. jo?
z věžáku visí Vlajka ze sedmýho patra až k šestýmu. Velkej
komunistickej barák se tyčí k nebi v široký Vítězný komunistický
ulici, plný vočuchanejch šeříků, dlažebních kostek vyskládaných ro
tvarů aut a pyramid, vyslyšených kosů, koček u dojedených misek se
volizujících, a vlajky jsou jak vytetovaný zamilovaný obrázky na pískový
kůži obra věžáka.

akce hud.