na dvorku stojí sud. je plnej studený vody. průzračný, a na hladině je
jedinej list, žlutej, včera jsem ho zkoušel ulovit střemhlav, jako dravej
pták rybu. rukou. chvilku jsem číhal, on se kolíbal, bylo ticho, a fšs,
zahučela ruka zobanem do vody, a list? zůstal tam, jenom trochu natrženej,
dopytle!hladina bouřila.
dneska zase na dvorku sud, tam voda, natrženej list, a tonoucí moucha.
počkej, zachránim tě! vylovil jsem mouchu, ouvej, bylo už po ní. koukám na
mouchu zblízka, kaput, ale na zádech jí sedí mšice, trosečnice,
smáčená, ona se plovila na tý zdechlince, pádlovala, čekala na
zázrak.
takže jsem zachránil mšici.

a do autobusu nastupovala malá holčička, brečela, šprajcla se
u řidičova strojku, obří aktovku měla nakřivo, bála se jet sama. bylo
ráno, ještě tma.

🙂 pěkný dny! hud.