Bylo tam úplně černo. Když jsme stáli na břehu a koukali, jak odtamtud
plyne voda, vyplaval ze tmy had, kličkoval pryč. Skalou vede dlouhá štola,
vodní cesta. Před sto letma jí prokopali, aby mohla voda na mlýn. Dva
trestanci rukama, a dostali za to milost z doživotního žaláře. Teď jsme
my nahý, voda je studená a uvnitř úplně černo. Světlo v zádech se
ztrácí. Pomalu jdeme proti proudu, šátráme po kameni a světlo se ztrácí,
ztrácí, našlapujem opatrně, nikdy nevíš na co narazíš! Rukama se skály
držíme z boku, krok po kroku jdem skalou, tajnou vodní cestou.
Pak poslední paprsek zmizel. Je absolutní tma a my dva v ní. Ve skále,
vodou jdem a máme jí až po pás, po žebra, po prsa, studenou. Nad náma
visí nejmíň tisíc tun kamene, a my takový nitěnky, holátka, maminko, ani
sebe nevidíme. Zastavíme se. Je hrobový ticho, svět venku tatam, černo,
černo, občas cink, voda zašplouchne. A když někdo z nás promluví, hlas
zaduní, húúú. Jsme tu jenom my, a duch skály. Obklopuje nás přísně,
troufalý slepý nitěnky ve svejch útrobách, kam pustí jenom vodu a vlhký
vodní tvory, ale žádný horký srdce.
Začal jsem se bát víc, než unesu. Nic nevidim, nevim kam šlapu, šourám
bosejma prstama po kameni a duch skály hučí. Hodlá mě nadosmrti uhranout.
Voda sahá po prsa, a strop už je těsně nad hlavou. Dál nejdu. Ondro dál
nejdu! Musim hned ven, nebo mi šibne. Ale ty se nehodláš vzdát. Chceš
ještě pár kroků. Dobře, tři kroky! Jdu. Ale už se třesu. Zimou
i šílenstvym. Tři. Pojď ještě krok! Ne, já musim okamžitě ven! Krok!
Musíme! Panebože! Udělali jsme poslední krok kamenem, a v tom: záblesk,
paprsek, světlo, život. Ondro my to dokážeme! Jo!! zrychlujeme, cákáme se
proti proudu, honem, vidim tvojí siluetu. Tak tohle je to světlo na konci
tunelu, cha! Ondro, on tam ten svět pořád je! Skála nás pouští a my se
vysvobozujeme. Jako ty dva trestanci, když se prokopali skrz.
Když jsme celý na světle, ve vzduchu a barvách, všechno je živější a
zázračnější než jindy. Ptáci, jé, hlína, to obří slunce, který se
o to tady stará, zvuky poletujou kam chtěj, stromy. Mám chuť rozskočit se
úlevou a nadšenim. Překonali sme to, ten jeden krok byl opravdu tou hranou.
A my ho udělali. Pokořili jsme strach a teď stojíme ve vodě odměněný,
vyhráli jsme.

díky, slf! (samý vodní zážitky.. 🙂

mějte se všichni dobře, ze srdce, hud!!