pssst, v metru..hrozně potichu, slyšíš?..foukám na hrdlo láhve..lidi
nic neslyšej asi…houká to tichym tónem, pořád stejnym, jo. v metru..vlak
jede náma lidma naloženej, pssst, veze nás někam.. Představuju si, že
tóny jde měnit, že hrajou takový, jaký zrovna chci. tá, ta, dý,
dá…tichounce hraju metrovou písničku..vítr nefouká tady, nikdo neběží
nikam..sedíme, jako jedna rodina, mezi dvěma zastávkama…tů, tý dá..