To domy utíkaj, v ulici rychle podél mě, štíty tyčej bíle proti nebi.
já stojim, jen ohýbám nohy, hlavu přitom zakloněnou, abych viděl, jak nad
všelijak křivejma střechama jede černej pás oblohy, zářivě
tečkovanej.

a včera jsem odešel z práce naposled. už nejsem zahradníkem..
přeju pěkný dny! hud.