Komu se líbí zastávka se dvěma oknama? Mně! Se dvěma oknama a dětma,
který čekaj na autobus do školy. Sou schovaný pod střechou, protože dneska
ráno moc sněží. Vykukujou barevnejma čepicema z těch otevřenejch
zastávkovejch očí jak zorničky. Zastávka kulí zraky do sněhu. Pak před
ně přijede autobus, nic nevidim. Komu se líbí, že nic nevidim? mně ne!
Konečně z rozježděnýho sněhu obtěžkanej autobus odsupí, a já,
koukám přes padající vločky na slepou čekárnu, chudinka, voči má
vydloubaný a větří sníh. Za hodinu začíná dětičkám
zorničkám škola.
die schule, a já sem zasněženej hud.
ahoj









