Ahoj dospělci, děti, důchodci, roboti, mořeplavci

Včera jsme měli 10. let a oslavili jsme to po středeční Lucerně
ještě jednou, a to v Malostranský Besedě. A bylo to skvělý. Moc děkujem
všem za výbornou atmosféru, Petrovi za kytici. Asi až včera to přece jen
byly ty skutečný narozeniny.

Vrátil jsem se zase domů ve dvě, do spícího domu s jedinym svítícim
okýnkem, majákem s lucernou, která mě volala z klidný mořský zdi.
Každej den takhle přicházim, kroky moje šustěj po schodišti, točim se
doprava a nahoru, doprava a nahoru a doprava a nahoru, odemknu, zevnitř tiše
zamknu a k majáčku, zhasnout ho, aby moře mohlo spát. A racci víčka
sklopený, stojej na nožkách tenkých, hladina se pohybuje, už nikym
nesledovaná. Poslední výhonek ve tmě se svlíkne, nabere vodu na omytí a
zalehne mezi trávy a keře.