Došlo mi, že Václav Havel byl největší osobností mýho života.
Definicí a symbolem všech hodnot, který považuju za důležitý, vzácný,
lidský. Že byl na tomhle světě tak významnou bytostí, že jeho odchod je
vopravdu významnym mezníkem nejen mýho života, ale naší země i života
obecně.
Jsem si jistej, že je mu dobře, že byl se všim srovnanej a že je všechno
správně. Nicméně moc mě dojímá osudovost toho všeho, toho, že prakticky
celej muj život doposud byl s Havlem a dneska v poslední adventní neděli,
ve dny oslav křesťanskýho symbolu dobra, ve dnech blízkých slunovratu,
v týhle zvláštní době, kdy podle mnoha děje se významná obroda a
přerod, vzpomínám si, jak malý malujeme OF na zamlžený okna, teď zněj
v celý zemi zvony za něj a začalo poprvé chumelit. Moc věřim, že dnešek
výrazně upozorní na všechny ty přirozený a jasný lidský hodnoty, který
Václav Havel hlásal a ztělesňoval a pomůže je v lidech znovu
probudit.

Havel je Hrdina!