v hlubokym vesmíru na mě padá voda
jsem tu, tluče mi o lebku, stejká mi po vlasech
do uší a očí, otupí mi sluch, ucpe uši
v hlubokym zvířecim vesmíru jsem teď tichej, hladkej, oddanej
mám lidskou podobu, zavřený oči, jsem na povrchu planety, která se
otáčí, sviští, letí, páchne, hoří
a voda jí hasí, zavlažuje
ta voda, která teď buší do mý lebky lidský a jediný, co mám teď, je
čich a já cejtim vůni vody
Co je to, co teď přes zavřený oči vidim? Na kolik sou to větší hlubiny,
než vobraz před očima otevřenýma?