zvířata a kytky, který si snědl
i ty, který snědli tvý předci
ozývaj se z tebe, z tvejch tkání
zvou tě svýma cestama
volaj tě svym způsobem
do země kořenem
nahoru květem
dopředu po stezce
na strom do úkrytu
lovit, kojit, bujet, ovíjet
ty hlasy jsou hluboko v tvym břiše
v tvejch prstech, prsou
pradávný rozhodnutí, vycházející z klidu tmavý nicoty
zavřeš oči
a tam to bylo
tam se to poprvé stalo
možná už tam ses dohodl se svym druhem, nebo družkou
nebo s někym, o kom si myslíš, že je tvym nepřítelem
už tam padl společnej slib,
v nejhlubšim spříznění ovesný kaše nicoty
tam ses odhodlal, že na sebe vezmeš podobu všemožnejch potvor
lovců, šelem i obětí, stromů, co ploděj pestrý šťavnatý plody
i zubů, který se do nich zakousnou
nehostinnejch pískovejch dun, hyen, ohňů, pijavic
milionu úředníků v celym městě
a milionu jinejch úředníků v jinym městě

piješ čaj, vylouhovanej z listů rostliny někde z japonska, nebo číny,
nebo kde teď zrovna žije ONA,
ta, se kterou máš slib z ohromnýho dávna, ale i ze včerejší noci.
poznáme se!