Kdo budí medvěda?
tohle je první písnička, kterou jsme nahráli po albu Následuj kojota. Byl to singl a oslovili jsme ke spolupráci na něm Jonatána Pastirčáka. Toho jsme do tý doby znali jenom z hlubokýho temna mozku, z pořadu Ladí neladí, jako strašně talentovanýho kluka, kterej hraje na cello a k tomu zpívá angažovaný texty. Teď nám ho doporučuje Ondra Ježek, kterýmu řikáme, že bychom chtěli zkusit něco jinak, jako strašně šikovnýho, radikálního umělce, kterej dělá elektroniku.
Jonatán je pro a tak písničku točíme v listopadu 2016 v Jámoru, a on jí míchá na dálku z Bratislavy. Jsme nadšený, líbí se nám ten posun. Je to nová podoba zrní, nová možnost, jak se dá s našima písničkama zvukově pracovat. A líbí se to i Ondrovi Ježkovi a tak se na základě “Medvěda” dohodneme, že novou desku, budeme točit všichni společně.
Samotná písnička má svý kořeny na soustředění v Chroustově, v zimě 2012/13, kde kořeněj třeba Straky, Následuj kojota, nebo Loďky. Byl to takovej 20 minutovej jam a já v něm prvních několik minut bručim jako medvěd, což dalo tý nahrávce pracovní jméno, který jí zůstalo. Vim, že jsme se pak s tou písničkou dost prali. Strávili jsme strašně moc zkoušek zpracovávánim. To už jsme měli po vydání alba Následuj kojota a chtěli jsme se nějak pohnout. A moc to nešlo. Nakonec jsme to nějak dobojovali, ale ironií osudu se ukázalo, že to je “zbytečný”, protože Jonatán to stejně uplně předělal.
Verze, kterou teď vydáváme na EP Spící, je ještě upravená, oproti tý singlový, dva roky starý. Ondra Ježek to prostříhal, přemíchal, zkrátil a tak jsme zkrátili i název a vyndali z něj slovíčko “to”.
Kdo budí medvěda?
Ta písnička měla hotovej už jinej text. O medvědovi, kterej se má vzbudit ze zimního spánku. Inspiroval jsem se estetikou Garryho Snydera a vlastně to dost navazovalo na Kojota a jeho atmosféru. Pak mě to ale začlo štvát, a tak jsem v květnu 2016 napsal text jinej, protože i já se chtěl pohnout. Začínal jsem tou dobou číst Jungovu Červenou knihu a text jsem napsal o snech, o snovejch podobenstvích, ve kterejch k tobě mluví tvý podvědomí a který ti prozrazujou něco o tobě a tvejch reálnejch situacích. Stav mysli v bdělosti je taky svym způsobem sen, ze kterýho se můžu probudit, do nějakýho jinýho snu, do jinýho stavu mysli. (jak se jmenuje ten film s DiCapriem, jak se dostává hloub a hloub v úrovních snění? …na to jsem taky myslel) (a na Vanilkové nebe!) Vstávej probuď se! a já se tou dobou probudit už potřeboval. Zpívám to dost sám sobě.









