freestyle: jdeme! dlaždice, dlaždice, krátkej pohled nahoru před sebe a
sklopit zpátky na nohy, dlaždice, dlaždice, boty dlaždice, periferně
koutkem oka vidim cizí nohavice, kolena, špičky, cizí paty, pár nohou co
jde proti mě, stojící dvojice, čekající pes, zvednu k němu oči
sklopený hlavy, on sleduje dveře do obchodu, poposedává, netrpělivě,
pohledem přišpendlenej na ten vchod, vrátim pohled zpátky, dlaždice,
dlaždice, beton, dveře. a na nich cedulka: SEM. jdu tam. dobrý den, jsem Jan
a jsem uvnitř. mezi obchodníma zdma, jsem mezi zdma mamičko rodičko, tady
jsem se teď ocitl. Je bedýnka z cihel a betonu a tam je tvůj syn.

nechávám ho tam a vzdaluju se dlaždicema pryč, potichounku ať ho
nevyplašim, ať si mě nevšimne.
břízy venku chrastěj v mrazu jako kostlivci. tři kostlivci tancujou,
tanyny, tanyny, zůstaň s námi, sundej maso, sundej kůži, chrasti s námi,
budem čtyři. ty vidim vpravo. vlevo v oknech blikaj fialový vánoční
žárovičky, umělý ohýnky, betlémskej cirkus, karneval a herna a to duch
svatý má tisíce podob. haleluja a jdu a takových oken je tu všude hodně,
víc a víc, karneval v Riu, karneval v Petrohradský, všechny blikaj a
v tom se rozbíhaj. začínaj závody světýlek na autodromu, startovní
výstřel, start!
vybíhám za nima, letěj ulicí, míjíme se, předháníme, mizíme si, zas je
dohánim. jsou to jiskry a plamínky, hlavičky zlatejch brouků a zrcátka
hravejch bůžků, sopky miniaturních ostrovů a hvězdy miniaturních soustav.
běžim mezi nima, cílová rovinka a…na prvním místě se umístil
závodník z planety zem, dvounožec člověk, který s mírným protivětrem
proťal cílovou pásku v rekordním čase, akorát včas, aby se stihl rychle
vrátit a zaplatit u pokladny.

máš na hřbetě ruky vytetovaný srdce a na prstech LOVE, malíček L,
prsteník O, prostředník V a ukazováček E. Je večer a stojíš přede mnou
ve frontě u kasy, kupuješ lahev okurek, uzený, bábovku, tři litrapůlový
piva v petkách a dvě vodky ve skle. Co tě asi doma čeká? Love. 630 korun
ti řiká Naďa od pokladny.

630. sejdi nejdřív po oblouku shora dolů, stoč se kolem závitku šestky
a získanou rychlostí přeleť na vrchní cíp trojky. slalomem seběhneš na
její druhej konec, pak velkej skok a je tu nula, Ó, to tě baví, kroužíš,
otáčení hlavou, uvolňuje se ti krk, světlo ti za zavřený víčka dopadá
zleva, pak zprava, je to sladký. dáš si to ještě jednou, takhle se točej
vodní víry, takhle se točej atomy a planety už miliardy let, jako dětskej
kolotoč. pak prudce otevřeš oči a seskočíš. 630. láska

ten pes se jmenuje Dona. je to fena. je to psí holka. a žije s člověkem.
bydlí s nim v domě, v bytě, v krabičce, v paneláku na Kladně. Dona
neví, že to je Kladno, neví, že to je panelák, ale baví jí venčení a
má ráda, že jí pán před obchodem nenechá a vrátí se z těch dveří.
odváže jí a řekne jdeme!