čtyři smrky, kejvou se do pomalýho rytmu,
čtyři vyklidněny rapeři
héj kámo!
jó kámo?
dobrej rytmus dneska co myslíš…kámo co myslíš?
jó, myslim! že jó. že fakt dneska jó.
a tyhle čtyři kejváči se mi tu vlněj už co tu bydlim, a rapovali tu už
dyž sem tu nebydlel, bydlel sem jinde, byl sem malej, možná ještě
nevykouklej ani a voni tu stáli a vítr ty jejich těžký velký těla, těla
velký jako kráva, jako čtyři krávy, rozhoupával a vlnil s nima, spolu
tančili a chvíli to byla klasika, dvořák, chvíli možná swing, nikdy nic
moc divokýho, na to sou moc nemotorný, těžký, maximálně vlasama, prstama,
to jo, to byl třeba elvis presley, hej, teď udělal větví něco jako von tou
nohou! nebo (já zas jejich vkus moc neznám), možná sou to technaři. buhví
co je vevnitř. vevnitř v cévách láska jako kráva, láska k technu, nebo
možná nějakej minimál, ambient? noise? folklór, cimbálovka v tom dřevu?
dřevní muzika, country? normalizační pop? né!! to né! voni to do nich
určitě hustili z amplionů a čtyři stromy, tehdy v pubertě, čtyři
stojáky mezi panelama československa, na skromnym záhonku vykrojenym do
betonu z boží milosti, nemotorný děti sídláku, čtyři stříbrný smrky
dělající spolu park, oni to ve svý bezelstný bezbranný otevřenosti
nasávali a budovali z toho svý dřevo a suky a mízu a jehličí, já teď na
ně koukám, přes zábradlí, na kterym visej tlustý vodový kapky, který se
třepotaj, koukám na ně, poslouchám toma waitse, myslim, že to máme spolu
jasný a oni ve skutečnosti tancujou Hložka s Kotvaldem. Né! to né! to
nemůže bejt pravda. odolali, jeli si to svý. Určitě! Maj sakra vkus ne? to
nejsou žádný vořezávátka! sou to držáci, něco zažlili a uměj si to
přebrat. Kapky na zábradlí se třepotaj, to je malej klavírek, tu tuku tu, a
smrky, čtyři kejváci vyklidněný kraví hromotluci zrovna teď pějou tichý
chóry, pějou žalmy, zpívaj indiánský ukolíbavky, jsou to totiž stromy
americký, potomci bráchů johnyho cashe a boba dylana a jacka whita, sou to
americký osidlovači, spratci a drzouni a do toho moudrý horský
stařešinové co jim milionkrát vyšlo slunce nad hlavou a shořelo v hlíně
a války přiběhly a prchly jako rýma, s tim se děte vycpat. sou to
vypravěči příběhů a božský větrný harfy. divoši. sou to moji
kamarádi! já sem díra do tmy! kámo?
jó kámo?
dobrej rytmus dneska co myslíš…brácho co myslíš?
jó, myslim! že jó. že fakt dneska jó!
mrk
smrk
